Příběhy zaměstnanců – Ing. Martin Balcar, Ph.D.

„Po ukončení střední školy jsem nastoupil na žďasáckou Ocelárnu na pracoviště přípravy vsázky pro obloukové pece. Tehdy, jako puberťák se zájmy o sport, muziku a hezké holky, jsem vůbec netušil, co znamená průmyslová výroba, třísměnný provoz a osobní odpovědnost za odvedenou práci. To se ale v kolektivu drsných a rázovitých tavičů velmi rychle změnilo. Během pár měsíců jsem pochopil, jak moc záleží na tom, zda svoji práci dělám dobře a jak můj přístup může druhým usnadnit práci. Začal jsem se zajímat o to, co dělám, začal jsem při práci přemýšlet, jak dělat vše lépe, rychleji, levněji a souběžně s tím mi začínalo být jasné, že bez hlubší teoretické znalosti oboru se dál ve svých úvahách neposunu. Nabídka studovat při zaměstnání, předložená zaměstnavatelem, mi otevřela cestu ke znalostem. První akademický titul jsem získal už na pozici technolog Ocelárny. Nároky na znalost oboru v technologii však byly mnohem vyšší a pokračování ve studiu tedy bylo naprostou nezbytností. Pár let potom jsem odcházel z ostravské Alma mater jako inženýr oboru ocelářství a další roky práce přinesly i dosažení doktorského titulu. Nutno dodat, že lehkost, s jakou vše dnes vyprávím, opomíjí situace, kdy jsem byl na pokraji sil a musel se zastavit, přehodnotit priority a začít znovu, lehčeji a klidněji. Dnes, na pozici vedoucího provozu Ocelárna a ingotárna, cítím jako naprostou samozřejmost i nadále pracovat na principu odpovědnosti za odvedenou práci a s partou „správných chlapů“ společně zajistit další rozvoj naší Ocelárny.“